Rodinné konstelace
Konstelace je metoda, která se užívá v psychologických terapiích. Tento ,,fenomén´´ funguje v závislosti na nacítění jednotlivých rolí v systému. Metoda má schopnost sebeuzdravení, a odhaluje neviditelné souvislosti mezi nebem a Zemí.
Každému jednotlivci v závislosti na diagnostice problému doporučuji nezávazné vyzkoušení metody konstelace nejdříve sám na sobě. Mohu z vlastní dlouholeté zkušennosti tvrdit,že bez převzetí jednotlivé role v systému konstelací, jen těžko by jeden uvěřil, že opravdu nahlédnutí do čtvrté neviditelné dimenze lze.
Rodinné konstelace jsou metodou rozvoje osobnosti a sebepoznávání. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů. Jejich tvůrcem je Bert Hellinger. Metoda je používána v terapii a poradenství.
Technika konstelací spočívá v sestavení jakéhosi „modelu“ rodiny, vztahu nebo jiného systému ze „zástupců“ vybraných z ostatních účastníků semináře.
Klient popíše podstatu problému, který ho na konstelace přivedl. Kouč klientovi navrhne, kteří lidé z jeho příběhu by měli v konstelaci vystupovat, a klient si mezi účastníky semináře vybere takové zástupce skutečných osob, kteří mu dotyčné pocitově nejvíc připomínají.
Ukazuje se, že v osobních příbězích jsou důležití nejen rodiče, sourozenci, prarodiče, ale mnohdy i vzdálenější příbuzní nebo lidé s rodinou nějak spjatí. V příbězích mívají zvlášť velký význam rodinní příslušníci, kteří jsou z vědomí rodiny vytěsněni, nebo se na ně zapomnělo. Mohou to být potracené nebo brzy zemřelé děti, nežádoucí členové systému či příbuzní s tragickým osudem. Klient si rovněž zvolí zástupce, který bude v situaci zastupovat jeho samého. Takto vybrané zástupce klient rozestaví tak, jak si myslí, že by se rozestavili sami, kdyby byli přítomni. Výchozí rozestavení tedy odpovídá jeho vnitřnímu obrazu dotyčného systému. Proto to musí dělat soustředěně a bez ohledu na formální očekávání.
Od chvíle, kdy zástupci zaujmou své pozice, se u nich začínají projevovat charakteristické pocitové reakce. Jejich pocity v konstelaci jsou překvapivě autentické a silné. Konstelace umožňují spatřit situaci v její podstatě a často vynesou na světlo skrytou dynamiku systému. Tento jev je základem metody.
Pozorováním reakcí a dotazováním zástupců dostáváme řadu informací o systému a procesech, které pod povrchem systému probíhají. Zároveň vychází najevo, zda v rozestavené konstelaci nechybí někdo, kdo ve skutečnosti v systému byl důležitý, či zda v systému nepřevzal někdo roli jiného člena rodiny. Přeskupováním systému, hledáním „správného“ místa pro jednotlivé členy a doplněním systému o další vyloučené, anebo zapomenuté členy rodiny, začíná proces, jehož hojivý účinek pociťuje nejen klient, nýbrž později celý jeho rodinný systém. Pro ostatní účastníky semináře je jejich „práce“ v rolích zástupců, ale i sama účast na semináři neobyčejně intenzívní a přináší vždy hluboké prožitky a překvapivé náhledy do jejich vlastního života.
